Zuby nejsou jen „na kousání granulek“. Dutina ústní je jedno z míst, kde se může dlouhodobě rozjíždět zánět, bolest a infekce. A přitom si toho majitel často všimne až ve chvíli, kdy zvíře opravdu trpí. Stav zubů a dásní má přímý vliv na kvalitu života, chuť k jídlu i celkové zdraví. Není to kosmetika. Je to zdraví. A problémy se zuby u psů a koček se mohou rychle objevit.
Tvrdá realita: odhady mluví o tom, že nějaký problém v tlamě má velká část psů i koček, často už od středního věku. A u koček se k tomu přidává typický „talent“ bolest maskovat tak dobře, že doma dlouho vypadá všechno normálně.
Co se děje v tlamě, když se zuby neřeší?
Po každém jídle se na zubech usazuje zubní plak – lepkavý povlak plný bakterií.
Bez čištění se plak postupně mění na zubní kámen, který:
- dráždí dásně
- způsobuje zánět a zápach z tlamy
- vede k ustupování dásní a odhalení krčků zubů
Bakterie z dutiny ústní se mohou dostat do krevního oběhu a zatěžovat celý organismus. Nejčastěji ohrožuje:
- ledviny
- játra
- srdce
U starších zvířat je souvislost mezi špatnými zuby a selháváním orgánů velmi častá.
Kočky mívají velmi často problémy s ledvinami a potencionální problémy se zuby to mohou ještě více zhoršit.
Proč jsou ohroženější malá plemena a psi s krátkými čumáky?
U malých plemen psů je problém se zuby častější. Důvod je prostý: menší tlama znamená méně prostoru mezi zuby, zuby jsou natěsnanější a plak se tvoří a drží snadněji. Proto je u malých plemen pravidelná péče o zuby obzvlášť důležitá. Přidat se může i genetika, protože některá plemena mají k potížím větší sklony (typicky se zmiňují například jorkšírští teriéři a čivavy).
Druhou rizikovou skupinou jsou krátkolebá (brachycefalická) plemena, jako je mops nebo francouzský buldoček. Mají často natěsnané a hůře postavené zuby, protože se stejný „počet zubů“ musí vejít do menší čelisti. V takových ústech se plak hromadí rychleji, samočištění je horší a problémy mohou začít velmi brzy. K tomu se přidává častý podkus, který může vést k tomu, že některé zuby dráždí měkké části tlamy a vznikají bolestivé vředy.
Kočky a jejich zuby
U koček nejsou problémy se zuby tak „nápadné“ jako u některých psů, ale to neznamená, že jsou vzácné. Naopak. Záněty dásní patří u koček k nejčastějším nemocem.
Kočky trpí často na tzv. resorptivní léze zubů (FORL), někdy lidově označovaná jako „kočičí kaz“. V tomhle případě se zub postupně rozpadá a tělo ho nahrazuje tkání podobnou kosti. Je to velmi bolestivé, jen to často není na první pohled vidět.
U koček je záludné i to, že mnohdy vypadají „v pohodě“, mohou dokonce normálně jíst, a přesto je v tlamě velký problém. Jejich zuby jsou navíc křehčí než psí a dásně citlivější na poranění. Nejvíc rizikové bývají kočky s oslabenou imunitou: například FIV/FeLV pozitivní.
Nejčastější problémy se zuby u psů a koček
Zánět dásní (gingivitida)
Zánět dásní je vůbec nejčastější problém v dutině ústní psů i koček. Vzniká jako přímý důsledek zubního plaku. Bakterie v plaku dráždí okraj dásní, které začnou být zarudlé, oteklé a citlivé. Často při tom krvácí a z tlamy se objevuje typický nepříjemný zápach. Zánět dásní je bolestivý, i když to zvíře navenek nemusí dávat jasně najevo.
V počáteční fázi se dá zánět dásní ještě zvládnout zlepšením ústní hygieny a odstraněním plaku. Pokud se ale neřeší, bakterie se dostávají hlouběji pod dáseň a problém postupuje dál. Neléčený zánět dásní je nejčastější cestou k rozvoji parodontózy, která už je nevratná.
Zubní kámen
Zubní kámen vzniká postupně ze zubního plaku, který není mechanicky odstraňován. Minerály ze slin plak ztvrdnou a vytvoří pevné nánosy, nejčastěji u linie dásní. Zubní kámen má typicky žlutou až hnědou barvu a už ho není možné odstranit běžným kartáčkem doma.
Kámen sám o sobě zub „nesežere“, ale neustále mechanicky i bakteriálně dráždí dásně. Ty pak ustupují, vznikají kapsy mezi zubem a dásní a v nich se hromadí další bakterie. Zubní kámen se stává velmi častým spouštěčem zánětů dásní a následné parodontitidy.
Odstranění zubního kamene patří výhradně do rukou veterináře a provádí se ultrazvukem v anestezii. Vyčištění ale není jednorázové řešení pokud se následně nezmění péče o zuby, kámen se vytvoří znovu.
Parodontóza (parodontitida)
Parodontóza je pokročilé onemocnění závěsného aparátu zubu. Vzniká nejčastěji z dlouhodobě neléčeného zánětu dásní. Dásně se oddělují od zubu, vznikají hluboké kapsy, ve kterých se hromadí plak a bakterie. Ty postupně narušují kost čelisti, která začne ubývat.
Tento proces je nevratný. Jakmile dojde k úbytku kosti, nelze ho obnovit. V pokročilých stádiích se zuby kývou, bolí a často musí ven. Typickým projevem parodontózy je silný zápach z tlamy, krvácení dásní a bolest při kousání.
Zlomený zub
Zlomeniny zubů nejsou výjimečné a často vznikají při kousání příliš tvrdých předmětů. Typickými viníky jsou kosti, kameny, parohy nebo velmi tvrdé žvýkací pochoutky. Zlomení může nastat i při úrazech, například při pádu nebo dopravní nehodě.
Zlomený zub bolí, i když to zvíře nemusí dát jasně najevo. Ostrý okraj může poranit sliznici dutiny ústní a pokud je zlomenina hluboká a zasahuje dřeň (živou část zubu s nervy a cévami), vzniká přímá cesta pro bakterie. Ty se mohou dostat až do kosti a vést k abscesům nebo systémové infekci.
Někdy lze zub ošetřit nebo zabrousit, jindy je nutné ho vytrhnout. O vhodném postupu vždy rozhoduje veterinář podle rozsahu poškození.
Resorptivní léze zubů (FORL) u koček
Resorptivní léze zubů patří k nejbolestivějším, ale zároveň nejhůře rozpoznatelným problémům u koček. Při tomto onemocnění dochází k postupnému „rozpouštění“ zubu – zubní tkáň je nahrazována strukturou podobnou kosti. Zub se rozpadá zevnitř a může se částečně nebo úplně ztratit.
Problém je v tom, že léze mohou být dlouho skryté pod dásní. Někdy vidíme jen zarudnutí nebo drobná „dírka“ v zubu, jindy si majitel ničeho nevšimne vůbec. Přesto jsou tyto léze velmi bolestivé. Kočka ale často normálně jí a bolest maskuje.
FORL se vyskytuje u velkého procenta koček, zejména s přibývajícím věkem. Přesná příčina není známa a neexistuje spolehlivá prevence. Jediným účinným řešením je kompletní odstranění postižených zubů, často na základě rentgenového vyšetření.
Zubní kaz
Zubní kaz je u psů méně častý než u lidí, u koček není typicky popisovaný stejným způsobem. Pokud se ale objeví, funguje podobně. Bakterie produkují kyseliny, které narušují sklovinu a umožňují infekci postupovat hlouběji do zubu.
Řešení záleží na rozsahu poškození. Někdy je možné zub ošetřit a zaplnit, jindy je nutné ho vytrhnout. Bez zásahu kaz postupuje a může vést k silné bolesti a infekci.
Vady skusu a problémy s počtem zubů
Některé problémy se zuby jsou vrozené. Může jít o chybějící zuby, nadpočetné zuby nebo různé vady skusu. Část těchto vad je pouze kosmetická, ale některé mohou způsobovat bolest, špatné opotřebení zubů nebo poranění měkkých tkání dutiny ústní.
Předkus, podkus nebo nesprávné postavení zubů může vést k rychlejšímu opotřebení zubů a hromadění plaku. U krátkolebých plemen je lehký podkus běžný, ale i tak může způsobovat potíže, pokud zuby zraňují dáseň nebo patro.
U mladých zvířat hlídejte i výměnu mléčných zubů. Pokud mléčné zuby nevypadnou a stálé rostou vedle nich, řešte situaci řešit u veterináře. Pokusy o domácí „vytržení“ mohou nadělat víc škody než užitku.
Jak poznat, že zvíře bolí zuby?
U psů bývá signálů často víc, u koček méně, ale u obou platí, že bolest umí maskovat. Zvíře může začít jíst opatrně, pomalu, může kousat jen na jedné straně, případně odmítat tvrdé krmivo a vybírat si měkčí. Objevit se může nadměrné slinění, sliny s příměsí krve, otok tváře nebo výrazný zápach z tlamy. Některá zvířata znejistí při doteku u hlavy a tlamy, přestanou si hrát, jsou podrážděná.
U koček se bolest často projeví „divně“: mohou být staženější, nebo naopak přehnaně mazlivé, někdy agresivnější. Některé přestanou používat záchod, méně se myjí a srst začne působit neupraveně.
Co dělat, když máte podezření na problémy se zuby?
Základ je jednoduchý: když si všimnete zubního kamene, zarudlých dásní, zlomeného zubu, otoku nebo zápachu, objednejte se k veterináři. Postup vyšetření záleží na situaci. Někdy stačí pohled, jindy je potřeba sonda nebo rentgen, aby se zjistilo, jak hluboko problém sahá. U koček a u skrytých problémů (například FORL) bývá rentgen často klíčový.
Vytržení zubů zní pro mnoho lidí strašidelně, ale je fér říct to naplno: když je zub zdrojem bolesti a infekce, ponechat ho „kvůli vzhledu“ je pro zvíře horší. Mnoho majitelů po zákroku popisuje, že zvíře je najednou živější, začne lépe jíst a celkově se mu uleví.
Jak probíhá čištění zubů u veterináře a proč se dělá v anestezii?
Odstranění zubního kamene se dělá ultrazvukem a v naprosté většině případů v anestezii. Důvod není „pohodlí veterináře“, ale bezpečí a kvalita ošetření. Zvíře musí být v klidu, aby se dalo vyčistit všechno důkladně (včetně prostoru u dásní), zkontrolovat stav zubů a případně řešit to, co se během zákroku najde. Během anestezie se zároveň monitorují životní funkce.
Před zákrokem veterinář obvykle dá instrukce k hladovce a podle věku a stavu zvířete může doporučit krevní vyšetření. U starších nebo nemocných pacientů je to často zásadní, u mladých zdravých je dobré si o vyšetření říct, pokud ho chcete mít jako pojistku. Po zákroku se někdy odchází domů už s probuzeným zvířetem, jindy se probudí úplně až doma.
Doma se obvykle doporučuje pár dní měkčí strava a podle rozsahu zásahu může zvíře dostat léky proti bolesti nebo antibiotika. První den se může stát, že zvíře jí méně, je unavené, výjimečně může i zvracet. Pokud by ale nejedlo i další den, bylo hodně apatické nebo se vám něco nezdálo, je na místě se s veterinářem spojit.
Problémy se zuby u psů a koček: Prevence
Nejúčinnější prevence je pořád stejná a trochu nudná: pravidelně zuby čistit. Ideálně denně, realisticky alespoň několikrát týdně. Používejte výhradně zubní pastu pro zvířata. Lidská může obsahovat látky, které jsou pro zvíře toxické. Pokud kartáček nejde, může pomoci i gáza nebo kartáček na prst.
Různé roztoky do vody, spreje, dentální pamlsky nebo „něco do krmiva“ mohou fungovat jako doplněk, ale mechanické čištění nenahradí.
A hlavně pozor na extrémně tvrdé žvýkací věci typu parohů nebo kostí. Riziko zlomeného zubu je u nich reálné.
Velmi užitečná je také preventivní kontrola u veterináře alespoň jednou ročně, zejména u malých plemen, koček, brachycefalických plemen a seniorů. Čím dřív se problém chytí, tím méně zásahů bývá potřeba.
Jak začít s čištěním zubů doma (aby to přežil i váš vztah)
Nejlépe začněte už u mláděte, ale zvládnete to naučit i dospělého psa nebo kočku. První dny jen zvykejte zvíře na dotek kolem tlamy a na to, že mu sáhnete na zuby prstem. Pak nechte ochutnat pastu pro zvířata (bývá ochucená), teprve potom zkuste pár jemných tahů prstem s pastou po předních zubech. Kartáček přidejte až ve chvíli, kdy je zvíře v klidu a spolupracuje.
U psů se většinou čistí hlavně vnější strana zubů a zadní zuby, kde se kámen tvoří často nejrychleji. U koček to bývá náročnější, proto má smysl ocenit i malé pokroky. Po čištění vždy pochvala a odměna.
Problémy se zuby u psů a koček: Shrnutí
Zubní plak je začátek. Kámen a zánět na to přímo navazují. Parodontóza je finále, které už nejde vrátit zpět. A zatímco my to často bereme jako „zubní problém“, pro tělo zvířete to může být dlouhodobý zdroj infekce a bolesti.
Zuby jsou investice do delšího a spokojenějšího života. A když už dojde na řešení u veterináře, často je to pro zvíře paradoxně úleva. Protože žít bez zubů je mnohem snazší než žít s bolestí v tlamě.
