Psí drápy plní zásadní funkci – slouží jako opora při pohybu, zatáčení nebo odrazu psa. Na rozdíl od kočkovitých šelem nejsou psí drápy zbraň. Jak o ně tedy pečovat, aby plnily svou funkci a pejskovi nebyly spíš na obtíž?
Na co má pes drápky?
Psí drápy jsou obdobou lidský nehtů. Jen tvrdší a odolnější. Zvířecí drápky vycházejí z posledního článku prstů na zadních i předních nohách, jsou tedy přímo napojeny na kost. Jako naše nehty rostou drápy nepřetržitě a pokud se o ně dostatečně nepečuje, může vzniknout pěkný malér. Psům i dalším zvířatům pomáhají s pohybem, díky nim snadněji zatáčí, jsou rychlejší, lépe drží rovnováhu a v některých případech jsou částečně zdrojem obživy (třeba u kočkovitých šelem).
Stavba psího drápu:
- tvrdá svrchní vrstva, rohovina – v této vrstvě nemá pes žádný cit a je možné ji odstřihnout/obrousit bez bolesti.
- bílá mrtvá tkáň – měkčí bílá vrstva, ve které pes také nemá žádný cit a je možné ji odstřihnout/obrousit. Může se barevně lišit.
- živá tkáň – ochraňuje samotné lůžko, už může být citlivá
- lůžko – krevní zásobárna drápu, nervové zakončení, tato vrstva je velmi citlivá a je to ta část, která začne krvácet, pokud střihneme příliš daleko

Jak poznat, že má pejsek drápy příliš dlouhé?
Zvuk při chůzi: Když váš pes chodí po tvrdém povrchu, můžete slyšet cvakání drápků o podlahu. Pokud jsou drápy správně zkrácené, neměly by vydávat žádný zvuk.
Viditelná délka: Při pohledu na psí tlapku by drápy neměly sahat až na zem, když pes stojí. Pokud se dotýkají země, jsou pravděpodobně příliš dlouhé.
Postavení a chůze: Dlouhé drápy mohou ovlivnit postavení psa. Můžete si všimnout, že pes stojí nebo chodí nezvykle, aby se vyhnul tlaku na drápy.
Zakřivení drápů: Drápy, které jsou příliš dlouhé, mají tendenci se zakřivovat nebo kroutit, což může vést k zarůstání do polštářků tlapek.
Bolest: Pes může vykazovat známky bolesti nebo nepohodlí, jako je olizování tlapek, kulhání nebo neochota chodit či běhat.
Co se stane, když jsou psí drápy příliš dlouhé?
Špatně upravené drápky neovlivňují jen jejich délku, ale i samotné postavení tlapky. Jakmile pes kvůli dlouhým drápům mění způsob došlapu, začíná přetěžovat jiné části končetiny – a tím si zadělává na vážnější potíže.
Dlouhodobě změněný úhel došlapu může narušit přirozenou klenbu tlapky. Dá se to přirovnat k člověku, který by neustále chodil na vysokých podpatcích: tělo se přizpůsobí, ale za cenu postupného poškození. Výsledkem mohou být bolesti a postupné opotřebení kloubů.
Jedním z častých důsledků je artróza, tedy degenerativní změny v kloubech. Dochází k úbytku a poškození chrupavky, což může vznikat nejen stářím, ale i kvůli špatnému zatížení končetin, úrazům nebo nevhodnému postavení tlapek.
Problém ale nekončí u tlapek. Celý pohybový aparát psa je propojený, a tak se nesprávné zatížení končetin promítá i do páteře. Ta pak nese větší zátěž, než by měla, a bolest se může šířit do dalších částí těla. To často komplikuje diagnostiku – zdroj problému je v drápcích, ale pes reaguje bolestí jinde.
Pokud se drápky dlouhodobě neřeší, rostou dál bez omezení. V extrémních případech se mohou stočit a začít zarůstat zpět do polštářků tlapek, což je velmi bolestivé a může vést k zánětům nebo infekcím. Tento stav si lidé často spojují s týranými psy z množíren, ale realita je taková, že k němu může dojít u jakéhokoliv psa při zanedbané péči.
Další rizika zahrnují například vyšší pravděpodobnost zatržení nebo ulomení drápu, což bývá bolestivé a často krvácí. Dlouhé drápy také zhoršují stabilitu na kluzkém povrchu, pes se může častěji smýkat nebo uklouznout. U aktivních psů pak hrozí i přetížení šlach a vazů, protože tělo není v přirozené pozici.
Pravidelná péče o drápky proto není jen estetická záležitost, ale zásadní součást prevence zdravotních problémů.
Lze předejít tomu, že drápky přerostou?
Ano, a existuje na to jednoduchá rada – POHYB. Psi, vlci i všechna zvířata s drápy si je v přírodě obrušují přirozeně na správnou délku. Mají dostatek pohybu a běhají po různorodém povrchu, díky čemuž si drápy obrousí.
Svému pejskovi můžete pomoci udržet správnou délku drápů díky pravidelným procházkám. Delší výlety po zpevněných cestách, kamenitých stezkách a lesích mu mohou pomoci.
POZOR! V létě se vyvarujte procházkám po asfaltových cestách nebo silnicích. To může být pro psa velmi nebezpečné. Vysoká teplota sálající z silnic mu může poškodit polštářky nebo se může nadýchat velmi horkých výparů.
Dlouhé drápy zvyšují riziko úrazů!
Co dělat, když si pes zraní dráp? Rada veterinářky Ivči:
Pokud dojde k úrazu drápů doma, například při stříhání nebo dovádění na zahradě, pokuste se co nejdříve tlapku omýt a zastavit krvácení. Místo, které krvácí ideálně vydesinfikujte a aplikujte tekutý obvaz. Na místě je i návštěva veterináře, pokud by byla rána velká nebo pejsek po úraze kulhal.
A co venku?
Pakliže se váš miláček zraní někde v přírodě na vycházce, může vám pomoci znalost bylinek. Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) je asi půl metru vysoká a hojně se používá právě na takové úrazy, kde se vyskytuje krvácení. Má prokazatelné antibakteriální účinky. Najdete ji skoro všude. 🙂 Poté doporučujeme dobře omýt, zavázat a vypravit se na veterinu.


Jak stříhat psí drápy?
Zkracování drápků není složité, když víte, jak na to. Pokud si na začátku nejste jistí, klidně si nechte poradit od veterináře, někoho zkušenějšího nebo trenéra na cvičáku.
Než začnete, je dobré psa trochu unavit. Projděte se, zacvičte si poslušnost nebo si pohrajte s míčkem. Doma mu dopřejte chvilku klidu a něco dobrého. Připravte si dostatek oblíbených pamlsků, ideálně pomoc druhé osoby a hlavně trpělivost.
Jestli pes není zvyklý na manipulaci s tlapkami, začněte pomalu: dotýkejte se jich, jemně je masírujte a teprve potom zkuste zkrátit první drápek. Stříhejte pod úhlem přibližně 45° a průběžně psa odměňujte a chvalte.
Někteří psi to snášejí hůř, což je normální. V takovém případě nikam nespěchejte, dělejte přestávky a postupujte po malých krocích. U hodně přerostlých drápů zkracujte opravdu jen malé části, aby byl proces pro psa co nejšetrnější.
Jaké jsou způsoby úpravy drápů?
Drápky u psů lze upravovat dvěma hlavními způsoby. První z nich je klasické zkrácení, které většina lidí zná. Dráp se při něm stříhá nebo brousí rovně napříč přes tvrdou, vnější část – tedy přes odumřelou rohovinu. Efekt je okamžitý, ale vnitřní část drápu (lůžko) zůstává beze změny, takže dráp časem doroste zpět do původní délky.
Druhá metoda funguje jinak. Nesoustředí se jen na samotný konec drápu, ale pracuje blíž k jeho živé části. Cílem je postupně ztenčovat ochrannou vrstvu nad lůžkem. Jakmile se tato vrstva zmenšuje, lůžko – které obsahuje cévy a nervy – se začne pomalu „stahovat“ směrem dovnitř k tlapce. Díky tomu se postupně zkracuje nejen viditelný dráp, ale i jeho živá část.
Tento přístup vyžaduje opatrnost a trpělivost. Dráp je potřeba upravovat po malých kouscích a průběžně kontrolovat jeho strukturu.
Pokud se střih dostane až do živé části, pes pocítí bolest a celý proces se vrací na začátek. Lůžko se totiž znovu překryje tenkou vrstvou rohoviny a dál roste spolu s drápem, místo aby se zkrátilo.
Při pravidelné a správně prováděné péči lze tímto způsobem během několika týdnů až měsíců dosáhnout kratších a zdravějších drápů bez zbytečného stresu pro psa. Ideální je úprava jednou až dvakrát týdně, aby se rohovina nestačila znovu výrazně zesílit.

Čím psí drápy zkracovat?
Pro správnou péči o psí drápky jsou důležité kvalitní nástroje. Použití nevhodných kleští, špatného pilníku nebo hlučné a těžkopádné brusky může způsobit nepříjemnosti pro vás i vašeho psa a znemožnit dosažení optimálních výsledků.
Kleště na psí drápy
Používejte ideálně kleště nůžkového typu, které mají dvě čepele působící na dráp rovnoměrně z obou stran. Ideální kleště by měly dobře padnout do ruky, aby se s nimi snadno manipulovalo kolem drápu a mezi prsty. Je důležité udržovat kleště ostré, aby hladce prořízly dráp. Tupé kleště totiž dráp před střihem stlačí, což je pro psa nepříjemné.
Doporučujeme:
- Millers Forge (s červenou rukojetí) 13 cm
- Doggy Man Kruuse 12,5 cm
Brusky a pilníky
Bruska je skvělý nástroj hlavně pro jemnější, postupné zkracování drápů, protože umožňuje pracovat velmi přesně v blízkosti lůžka a dosáhnout lepšího výsledku. Klasické pilování ručním pilníkem se naopak hodí pro psy, kteří špatně snášejí kleště nebo se bojí hluku a vibrací. Pro řadu psů je pilník mnohem příjemnější varianta, což usnadňuje manipulaci i pravidelnou péči o drápky. Zároveň se hodí i na dohlazení ostrých okrajů po použití kleští. Osvědčují se oboustranné pilníky na akrylové nehty se zrnitostí přibližně 180 a 100.
Na trhu existují i speciální brusky určené přímo pro psy, většina z nich je ale bateriová a často nemá dostatečný výkon. Dobře poslouží i menší univerzální brusky, které jsou běžně dostupné – liší se cenou, typem napájení i nabídkou nástavců, takže si lze vybrat podle potřeby.
Pomáháme společně němým duším. Pojďte do toho s námi, přidejte se do Klubu hrdinů. Můžeme pomoci stovkám zvířat, která byla opuštěná, týraná, nemocná nebo handicapovaná změnit jejich život k lepšímu.
Jak přetvořit osudy zvířat v nouzi se dozvíte na www.klubhrdinu.cz
