Lucie Klimentová, japanistka a dobrovolnice Pet Heroes, která strávila čtyři měsíce v japonském městě Kóbe, nám v novém dílu podcastu shrne vztah Japonců ke zvířatům.
Určité rozdíly v přístupu Japonců ke zvířatům jsou patrné hned na první pohled. Jak jsme se mohli od Lucie dozvědět, na rozdíl od Prahy není v Kóbe tak běžné potkávat psy a kočky na každém kroku tak jako v Česku. Může to být například tím, že kvůli přelidnění, které v Japonsku panuje, nezbývá pro zvířata už jednoduše moc místa. Další odlišností je to, že adopce psů a koček není v Japonsku vůbec tak rozšířená jako u nás a je tam poměrně běžné koupit si štěně nebo kotě ve zverimexu. Otázka ovšem je, co se stane s těmi mláďaty, která si ve zverimexu nikdo nevybere?
Za celé čtyři měsíce Lucie narazila na dvě kočičí kolonie. Jedna se nacházela v horách u města Kóbe. Byla to skupinka pěti až deseti divokých koček, které nejspíš chodili krmit místní obyvatelé, protože kolem cesty byly různě položené misky. Kočky ale byly zřejmě nemocné a byly poměrně hubené. Druhou kolonii našla v Hirošimě v památníku míru, což je pozůstatek domu po atomovém výbuchu z druhé světové války, kde se už kočky měly naštěstí o něco lépe.
Posledním rozebíraným tématem jsou vodicí psi, kterých je překvapivě v celém Japonsku jen asi osmdesát. Chcete se dozvědět víc? Vše najdete v našem podcastu O zvířatech jinak, k poslechu na YouTube, Spotify a dalších streamovacích platformách.
