Jedna z hlavních věcí, které si budoucí majitel kočičky automaticky pořizuje, je kočičí toaleta a stelivo pro jeho naplnění. Že si kočka odskočí právě na tohle místo a zahrabe svůj náklad do písku nebo podobného materiálu se zkrátka bere jako samozřejmost, stejně, jako že psi to nedělají. Proč tomu tak ale vlastně je?
Proč kočky chodí na záchod do bedýnky, zatímco psi ven?
Jak si chodí ulevovat kočičky a pejskové? Pokud pomineme nehody a kočky trávící čas venku, odpověď většiny lidí je jasná: Kočky chodí na záchod do bedýnky, zatímco pejskové se chodí venčit ven.
Toto zažité rozdělení ale vlastně není ani samo o sobě pravidlo. Nejen, že kočky si mohou ulevit i venku, ale také i psi mohou vykonávat potřebu doma. Není tím přitom myšleno to, když to pejsek zkrátka nevydrží, ale vědomý trénink ulevování si třeba na k tomu určenou podložku, právě proto, aby pejsek v domě nechodil jinam.
K tomu se nejčastěji přistupuje, pokud má nějaké problémy, například u fenek zachráněných z množíren, které se musí nejprve trochu uklidnit a zvyknout si na novou situaci, než bude možné cvičit je na vodítko.
U zdravých pejsků, co byste tak chtěli učit jen proto, abyste se vyhnuli venčení, se to spíše nedoporučuje. Zvyknou si totiž, že vykonávat potřebu doma je v pořádku a budou v tom tedy pokračovat, i když podložky přestanete používat, přičemž přeučování při dlouhodobém návyku zabere více práce než dodržování obyčejného venčení.
Proč je ale obecně norma, že kočky doma na záchod chodí a u psů to tak není? Pravděpodobně jde zkrátka o to, že spousta psů je o mnoho větší než kočky a proto by stejný postup u psů přinášel větší problémy, obzvláště vzhledem k větší velikosti toho, co po sobě zanechávají a že narozdíl od koček ani nemají tendence svoji nadílku jakkoliv zakrývat. Z tohoto důvodu se zdá logické, že psi ulevující si doma budou spíše výjimkou. Navíc pejskové zkrátka milují procházky, takže proč si neulevit rovnou při nich?
Proč kočky svoji nadílku zahrabávají a psi ne?
Felix je prostě tak roztomilý, když si uleví a pak důkladně hrabe packou, než je to podle něj dostatečně „spláchnuté“. Kočky to ale nedělají čistě proto, že to pak v bedýnce vypadá estetičtěji a čistěji. I v přírodě vyhledávají písek a podobné materiály, aby mohli praktikovat to samé, třebaže pak klidně zmizí tak daleko, že by je to stejně nemohlo pohoršovat.
Ve skutečnosti má tento postup veskrze praktický důvod. Kočky jsou možná predátoři, ale v přírodě je i tak spousta zvířat, která by mohla pro změnu ulovit je. Instinkt přežití proto kočkám velí, aby tenhle významný důkaz jejich přítomnosti zahrabaly a zabránily tak ostatním lovcům vycítit je a ulovit je samotné – a to i když jsou celý život pouze doma.
Stejný základní instinkt nabádající k zahrabání moči a exkrementů mají i všechna koťata, což je důvod, proč kočky instinktivně ví, jak to dělat, a to i když je to matka nikdy neučila (třebaže plně je naučit záchůdek používat může u některých trvat trochu déle, zatímco jiní jako by už po prvním ozkoušení získaly absolventský diplom).
Záchůdek samotný je v tomto ohledu oproti jeho obsahu vhodnému k hrabání vedlejší a kočka si jej vybírá hlavně proto, že u vás doma (snad) jiné místo s vhodným materiálem není.
Oproti tomu předchůdce psů byste v našem prostředí našli na vrcholu potravinového řetězce. Třebaže tak někteří pejskové mají tendence párkrát po ulevení si zahrabat packami v hlíně, nic jim nevelí po sobě tuto pachovou stopu zakrývat a tak narozdíl od koček svoje nadílky nezahrabávají.
Pokud je používání záchůdku pro kočky tak přirozené, proč někdy chodí mimo něj?
Kočky mají instinkt po sobě zahrabávat, ale právě proto, že záchůdek samotný je v tomto ohledu spíše vedlejší a pouze jedna z možností, může u některých kočiček místo používání přímo záchůdku převážit jiný návyk z kotěcího věku. Tedy, pokud kočka prožila značnou část života čistě venku a je zvyklá chodit na záchod tam, může se stát, že jí bude připadat značně neslušné ulevovat si doma a bude tedy preferovat chodit na záchod ven bez ohledu na počasí.
Pokud ale nejde o tento případ a kočička si i tak ulevuje mimo bedýnku, je potřeba přijít na důvod, proč tomu tak je. Na vině může být například to, že je bedýnka moc malá, špatně se do ní dostává, je na nevhodném místě, nebo se v ní kočka necítí bezpečně, protože při jejím používání ji tam „uvězní“ jiný zvířecí člen domácnosti. Dalšími důvody ale může být i nějaký zdravotní problém (kočka se vám tak snaží dát najevo, že se něco děje), nebo třeba to, že s touto konkrétní má nějakou špatnou zkušenost (kromě již zmíněného pocitu uvěznění třeba to, že měla zdravotní problémy v minulosti a právě v ní ji to pak při močení nebo kálení bolelo).
Nejčastějším důvodem, proč se kočka nějakému záchůdku vyhýbá, ale bývá to, že je na ni zkrátka moc špinavý. Koneckonců, kdo z nás by chtěl chodit na záchod, který nám připadá nechutný? Vládkyně vaší domácnosti si zkrátka odmítá zbytečně špinit tlapky a lézt na takové místo dráždící její citlivý čenich. A i pokud si kvůli tomu neulevuje někde vedle, může alespoň návštěvu odkládat tak dlouho jak jen jde, což může vést ke zdravotním problémům kvůli zadržování moči apod. Kočky jsou velice čistotná zvířata a místům, která jim připadají špinavá, se zkrátka budou vyhýbat. Udržujte proto záchůdek ve vhodném stavu tím, že jej budete čistit minimálně obden. Nejen, že jen díky tomu včas odhalíte případné zdravotní problémy, ale také bude jeho návštěva pro její výsost o mnoho příjemnější. Což je ostatně důvod, proč spousta kočiček někdy záchůdek použije těsně poté, co jste dokončili jeho úklid.
